Kde vzniká nespokojenost?
Co může v našem světě posloužit jako zdroj nespokojenosti? Prostě všechno, co chcete. Počínaje tím, že počasí je hnusné a nemáte co na sebe, konče tím, že se vaše dítě neučí a manžel pije. Důvodů pro prožívání může být spousta – desítky, možná stovky tisíc různých příčin.
Kdy tedy začíná člověk pociťovat vlastní nespokojenost? Když dopředu ví „jaký má být okolní svět, jaký má být jeho vlastní život, ale realita neodpovídá jeho očekáváním“. Ve skutečnosti svět není takový, jakým bychom ho chtěli vidět.
No a pak je už všechno jednoduché, člověk přetrvává ve stavu nespokojenosti, a tím vstupuje do rozporu s okolním světem. Okolní svět na to reaguje zhoršením situace a nepřipouští žádné změny. Jako by člověk vysílal do světa ve svých myšlenkách nespokojenost a odpověď mu jako bumerang přinesla zhoršení i bez nepříjemných podmínek.
„Chceš-li být spokojená/ý, nemáš jinou možnost než být spokojená/ý“.
Trvalá nespokojenost uvádí do chodu růst problémů a nemožnost jejich vyřešení.
Co máme tedy dělat?
Člověk by měl být všestranný, zajímavý, neustále se měnit a být…. NEDOKONALÝ. Protože nedokonalost světa i jeho různých součástí (lidí, událostí…) je jen souhrn našich myšlenek, nic víc. Svět je realita, která nezávisí na tom, co si o ní myslíme.
Uvědomme si to, že podstatou každé nespokojenosti jsou naše myšlenky, naše představy o tom:
– z čeho se musí skládat váš život (život vašich blízkých)
– jak a kdy musí proběhnout určité události
– jak se musí chovat každý jedinec nebo lidé jako celek
– jakým musíte být vy osobně
Každý z nás ukrývá ve své hlavě nějaký model, určitá očekávání. Když se ale realita začíná lišit od naší představy, začneme pociťovat nesčetné nepříjemné emoce. Chceme vidět soulad našeho modelu s okolním životem. Jestliže soulad není vidět, začínáme se utápět v moři prožitků: proč,…proč…. a zase proč….je všechno tak nespravedlivé? Je pravda, že existuje hodně situací, které nám znepříjemňují život.
—————————————
Cvičení: Toto cvičení trvá zhruba 15 minut, nevyhledávejte pomoc jiných lidí (pracujte samostatně) a tak, abyste nebyli vyrušování.
| NEGATIVNÍ EMOCE | POZITIVNÍ EMOCE |
Do levé části napište co nejvíce negativních emocí, na které si dokážete vzpomenout (cca 5-10 minut).
Do pravého sloupce napište co nejvíce pozitivních emocí, na které si vzpomenete (cca 5-10 minut).
Do tabulky pište jen emoce, to, o čem můžete říct: „cítím…“smutek, radost..
Nyní máte vyplněné oba sloupce.
Kterých emocí je více?
Který sloupec byl rychleji vyplněný?
Které emoce byly uvedeny jako první?
Které emoce negativní-pozitivní jsou ve vašem životě nejčastější?
Které emoce utvářejí vaši každodenní náladu?
Které z nich trvají nejdéle?
Pochopte, že odpovídají vašemu postoji k životu.
Negativní emoce, které jsou zapsané v levém sloupci, jsou výsledkem vašich idealizací. Nejspíše je toho v tomto sloupci napsáno nejvíce. S tím byste měli pracovat nejdříve. Jsme zvyklí na negativní emoce, i když si to sami neuvědomujeme. Jsou našimi stálými hosty v každodenním životě.
Ti z Vás, kteří byste měli plný pouze pravý sloupec si tento článek pravděpodobně ani nepřečtete, protože to nejspíše nepotřebujete.
„Abychom tedy změnili problémovou situaci k lepšímu, musíme přestat vysílat negativní emoce“.
„Nezapomínejte na rovnováhu“.
Hezký den, Tereza Kukol